Kapitola 4. - Vzhůru na Kings Cross
Vydáno dne: 22.8.2009
Dopsáno dne:11.8.2009
Spisovatel:Petr "XIII" Plech
Název svazku: Harry Potter a Salamanderův oheň
Název kapitoly: Vzhůru na King’s Cross
Číslo kapitoly: 4
Harry vstával z postele až v deset hodin. Bylo to na něho trochu déle než obvykle. Dřív stával kolem půl osmé. Plány na dnešní den měl Harry jasné. Zaprvé: Připomenout Vernonovi, že dnes odjíždí a potřebuje odvoz na nástupiště. Zadruhé: Jít se rozloučit s Emily. Za třetí: Nastoupit do vlaku a odjet. To byl základní plán. Ale určitě toho bude mít na práci ještě víc...Harry pomalu sestoupil ze schodů a šel se nasnídat. Dal si jogurt, myslím že byl s jahodovou příchutí. Když dojedl uklidil po sobě stůj a dal se do řečí s Vernonem. Tedy první část plánu.
"Dobré ráno, strýčku Vernone. Doufám že jste nezapomněli že dnes odjíždím." začal Harry.
"Zdravím Harry, no jistě že sem to nezapomněl . Pojedeme v půl třetí z domu, tak buď připravenej." řekl Vernon. Harry se štastně pousmál.
"Tak zatím děkuju." To byla poslední věta rozhovoru s Vernonem... K obědu měli kuře s rýží a zeleninou. Po obědě se Harry vydal za Emily aby se rozloučil. Cestou potkal sousedku Dursleyových. Pozdravil jí a ona jeho také. Šel dál. Došel ke dveřím Brownovích a zaťukal na kovový kruh. Čekal asi dvě minuty. Nikdo neotvíral. Zaťukal znovu. Opět nikdo neotvíral. Harry zesmutněl a odcházel od Emily. Když došel domů rozhodl se že ji napíše dopis na rozloučenou. No ovšem. Ale co do takového dopisu napsat. Začal tedy: "Milá Emily,..." popřemýšlel a znovu začal psát: "Dnes odjíždím do školy. Chtěl jsem se s tebou rozloučit ale nebyla jsi doma a proto ti píšu tenhle dopis. Chtěl jsem ti říct že na tebe nezapomenu a že tě mám opravdu moc rád. Až se příště uvidíme, což bude až za tenhle školní rok, tak už se asi mnoho věcí změní. Tak se tu měj dobře a ahoj Emily." S dopisem došel ještě jednou k domu Brownovích a hodil ho do schrány na poštu. Ve schránce viděl ještě několik dopisů, ale rozhodně se jimi nezabýval. Harry ušel pár ulic, potom se rozhodl že to obejde ještě parkem. Chtěl se ještě podívat na jezírko uprostřed parku. Když došel do parku podíval se na jezírko. Bylo špinavé, jak už to u takových jezírek bývá, bylo také plné ryb, což také není překvapením. Po chvilce si všimnul skupinky několika lidí, které stáli v kruhu. Jeden z nich z kruhu vyběhl a držel v ruce mobil. Zřejmě někomu volal, protože ho držel u ucha.
"On přestal dýchat, volejte tu záchranku co nejrychleji!" vkřikl nějaký hlas z prostředku kruhu.
"Už jsou na cestě musíme mu dát umělé dýchání. Rychle. Já budu dělat vdechy a ty, Izabelo musíš stlačit hrudník." křičel muž co před chvílí volal. Harry tet už pochopil že volal záchranku. Po zhruba dvou minutách Harry zahlédl v koruně jednoho stromu záblesk. V tu chvíli ho začala pálit jizva. Chytl se čela. Rozhodl se že pude k stromu, kde viděl záblesk. Došel těsně pod něj.
"Ach, Harry Potter že? Ještě se uvidíme ty malej smrade.!" ozval se mužský hlas ze stromu.
Harry se podíval na korunu. Někdo tam seděl. Ale hned jak domluvil se změnil ve stejný stín, který viděl Harry tu noc. Byl to tedy smrtijed. O čtvrt hodiny později dorazila záchranka a nakládala zraněného. Jeden záchranář mluvil s Izabelou.
"Co se vlastně stalo?" ptal se záchranář.
"No...Totiž...stáli jsme támhle u lavičky, úplně všichni a najednou sme viděli záblesk zeleného světla. Potom jsme viděli padat tohohle muže. Když sme k němu přišli dýchal ale asi po dvaceti sekundách přestal. Zkoušeli jsme masírovat, ale nereagoval." povídala Izabela.
"Dobře, děkujeme vám za pomoc a nashledanou."
Záchranář odešel do záchranky a ta odjela s rozléhavým houkáním sirén. Harrymu bylo jasné že "záblesk zeleného světla" byla kletba Avada Kedavra, neboli Smrtící kletba. Podle všeho byla vyslána od člověka na stromě. Takže to byl smrtijed. Ale co s nimi má společného ten chlap, kterého odvezli? Když Harry došel domu bylo čtvrt na tři takže nejvyšší čas se převléknout a odnést kufry do auta. Harry se tedy převlékl a chystal se odnést kufry. Táhl je po podlouhlých schodech až dolů. Tam už čekal Vernon. Namířil si to rovnou k autu ale Harrymu napomohl. Harry na to byl zvyklí, ale přece jenom ty kufry těžké byly. Vernon se ještě rozloučil s Petunií a pak už se auto rozjelo. Jeli přes celý Londýn, až do centra, kde stálá stanice s názvem King’s Cross.
Harry vystoupil z auta, vyndal kufry a s pozdravem „Tak nashledanou strýčku Vernone“ se vydal Harry k nástupišti 9 a tři čtvrtě, Což stálo přesně mezi nástupišti 9 a 10. Na nádraží nikoho známého neviděl a tak se prostě připravil a prošel bez nejmenších problému zdí i s kufrem, batohem a klecí s Hedvikou. Harry měl hůlku za pasem kdyby se něco stalo. Po výstupu ze zdi Harry uviděl obrovský starý vlak, který byl celý černý a s několika červenýma a stříbrnýma pruhy. Další co uviděl byl veliký nápis –Nástupiště 9 a Tři čtvrtě- . Také se ozval hlas průvodčího:
„Všichni cestující, kteří jedou vlakem King’s Cross – Bradavice si prosím začněte nastupovat. Vlak bude odjíždět přesně za 10 minut. Děkuji a přeji příjemnou cestu.“
Harry se ještě rozhlížel jestli neuvidí někoho známého. A ano, někoho uviděl….